Autor

2. června 2009

Pošlou poštou

Napsal jsem dopis, a nebyl to dopis ledajaký. Respektive formou a obsahem to byl úplně normální osobní dopis jednoho člověka druhému. Výjimečný byl tím, že to byl můj první DopisOnline.

Rozhodl jsem se využít nové služby České pošty, konrétně tzv. Hybridní pošty. Dopis jsem napsal na počítači u sebe doma, nacpal jsem ho do předdefinované šablony, převedl do formátu pdf a odeslal v podstatě jako běžný e-mail. Za doručení jsem zaplatil pomocí SMS. Připomínám, že jsem se ani na okamžik nevzdálil z domova. Adresátovi o tři dny později mé poselství dorazilo v tradiční papírové formě, pěkně vytištěné. I s reklamním letáčkem na další podobně skvělé služby.

Byl jsem touto technickou novinkou nadšen. Předně jsem si představoval, jak je to úžasně ekologické řešení. Můj dopis, na jehož papírové podobě trvám, může vesele cestovat z Kladna třeba do Ostravy, Luníkova nebo do Hrochova Týnce po drátech či bezdrátově, takřečeno virtuálně, nefyzicky, ve formě nul a jedniček. A tam někde na poště že si ho vytisknou a šťastně doručí. Jinými slovy, dopis nebude muset cestovat v automobilu, vlaku či letadle a zanechá za sebou tedy menší ekologickou stopu.

Povzbuzen tímto přesvědčením, říkal jsem si, že služba má své opodstatnění, přestože je oproti klasické zásilce násobně dražší. A jsa člověk zvídavý, rozhodl jsem se po způsobu doručování pátrat dál.

Co říci závěrem. Ve své naivitě jsem samozřejmě Českou poštu (včetně té Hybridní) trestuhodně přecenil. Nic takového, jako decentralizace a ekologická šetrnost systému se neděje. Všechny online dopisy totiž končí v centrále v Českých Budějovicích (zřejmě se vycházelo z předpokladu, že zde chce žít každý). Odtud jsou posílány KLASICKOU cestou.

No, ale ten jeden pokus za to stál. Poště patří poděkování aspoň za to, že dopis doručila, přestože jsem na něj napsal špatné směrovací číslo.

Žádné komentáře: