Autor

15. července 2009

ČT čeká dalších šest let "bez příchuti"



Ani zpolitizovaná - ani nezávislá, ani kritická - ani bezpohlavní, ani povrchní - ale ani důsledná. Jako chytrá Horákyně z pohádky Boženy Němcové vedl šest let Českou televizi Jiří Janeček.

Jeho dnešní znovuzvolení je pro ČT tak trochu dar-nedar. Před sebou máme patrně dalších šest let nemastné a neslané televize veřejné služby, bazírující na hraně komerce a jen částečně (a bohužel stále spíše menší částí) alternativní k nabídce Novy a Primy.

V kontextu volby jde ale vlastně spíše o ten šťastnější konec, neboť těžko domyslet, co by znamenalo například vítězství Jany Bobošíkové. Rada ČT se tedy nakonec ukázala jako orgán víceméně pragmatický a sáhla k nejméně bolestivému řešení.

Samotné zasedání ale ukázalo, že s kontrolním orgánem média veřejné služby to zdaleka v pořádku není. Opomiňme frašku Jana Šinágla, která už snad nikoho nemohla ani překvapit, i vystoupení místopředsedkyně Rady koulařky Heleny Fibingerové s koláčky, Uhdeho sakem či opuštěním sálu kvůli telefonátu. Milana Uhdeho, kterému olympijská vítězka neumožnila sundat si sako, je mi upřímně líto, na to má ovšem dáma své svrchované právo.

Byť zasedání zavdalo nemálo příčin k ironickým a jedovatým poznámkám, bylo jen špičkou ledovce. Všechny důležité chyby totiž Rada udělala už předtím. Nedokázala transparentně vysvětlit spekulace kolem případného zrušení konkurzu kvůli možné kandidatuře Milana Fridricha. Následně se ani neobtěžovala vyjádřit k výzvě stovky známých osobností, aby byla volba zastavena. A těsně před volbou rozvířila po médiích zprávu, že hodlá ředitele zvolit už v první volbě, což také není krok dvakrát šťastný.

Nakonec se to povedlo, i když až na poslední pokus. Favorizovaná Jana Kasalová si bude muset dalších šest let počkat, pokud ji to do té doby neomrzí. Vítězství Janečka je ale více než co jiného plodem stávajícího řízení médií veřejné služby u nás. Dokud se nezmění legislativa, nemůžeme od ČT ani Českého rozhlasu (situace v ČTK je poněkud jiná) čekat žádnou velkou změnu.

Situace, kdy radní - pravda zprostředkovaně skrze "zájmové organizace" - volí Poslanecká sněmovna, už jednou televizi uvrhla do krize. Proklamované zlepšení ale nenastalo a nenastane, dokud nebude jasné, kdo přesně může kandidáty navrhovat (taxativní vymezení relevantních organizací) a kdo se může stát radním (požadavky na profesionalitu, vzdělání). To by ale vzalo politikům z ruky mocný prostředek, proto dosud žádná snaha nedošla výsledku. A lze se domnívat, že ani s tou současnou, kterou posvětil i premiér Fischer, to nebude jiné.

I dalších šest let tak televize bude organismem bez vlastní vize, šedá a nevýrazná stejně jako její ředitel. Pravda, Janečkovi se podařilo ukočírovat hospodaření, vyhádat zvýšení televizního poplatku, rozjet nové kanály a posílit regionální zpravodajství.

Z hlediska provozu je na tom ČT za Janečka určitě lépe, chybí jí ale jasný směr a odvaha jednat v zájmu veřejnosti (jak by to měla mít v popisu práce) a nikoli politiků. Aby mohla být ČT sebevědomým médiem, musel by mít její ředitel trochu víc odvahy a ostřejší lokty.

Jakoukoli kritiku ze strany politiků v uplynulém šestiletí zatím sice ČT ustála, zároveň ale velmi lehce ustupovala ze svých pozic, aby si náhodou nenadělala mezi poslanci zle. Nelze se divit, vždyť poslanci mají stále v rukou mocný nástroj televizních poplatků, které se neindexují automaticky, ale zvyšují vždy novým zákonem.

Janeček je prvním ředitelem ČT, který bude ve funkci déle než šest let (po Ivu Mathém teprve jako druhý vydržel ve funkci celý svůj mandát). Rozvířené vody televize veřejné služby se tak, zdá se, uklidňují a spolu s nimi vstupujeme do éry nevzrušivé normality.

ČT tak zřejmě promarní jedinečnou šanci. V době ekonomické recese, kdy komerční televize živoří kvůli nedostatku reklamy, omezují vlastní tvorbu a nasazují laciné reprízy, by totiž ČT mohla vrátit lidem pocit, že televize veřejné služby má svůj smysl. Od staronového ředitele ale nějaký výraznější impuls patrně čekat nemůžeme.

Foto převzato z www.ct24.cz.

Žádné komentáře: