Autor

8. července 2009

Průkopník Ignác Schächtl


„Dovoluji si velectěnému obecenstvu v Táboře a okolí uctivě oznámiti, že příští týden na Střelnici demonstrovány budou živé fotografie. K tomuto zajímavému úkazu moderního umění zvu co nejzdvořileji.“ Toto oznámení si mohli v březnu roku 1897 přečíst obyvatelé Tábora v místním Týdeníku Tábor. Pod pozvánkou byl podepsán fotograf Ignác Schächtl, majitel známého fotografického salónu a průkopník české fotografie a kinematografie. Uvedené táborské promítání bylo jedním z vůbec prvních setkání českého lidu s filmem.

Jméno Ignáce Schächtla je sice spjato s jižními Čechami a především Táborem, opomenuto by ale nemělo být ani jeho krátké působení v Kladně, které předurčilo jeho budoucí kariéru. Schächtl se narodil 26. května 1840 v Praze do mlynářské rodiny. Nějaký čas tu pracoval jako písař u zasilatelské firmy Alexandra Kliera. Záhy ovšem rodné město opustil a v roce 1863 přišel do nedalekého Kladna.

Právě tady se Schächtl dostal k fotografickému řemeslu. Během dvou let se vyučil fotografem a v roce 1865 získal povolení provozovat samostatnou fotografickou živnost. Svůj první ateliér si ale otevřel roku 1867 v Plzni. Ani tady však dlouho nezůstal. Na konci 60. let Plzeň opustil a živil se jako kočovný fotograf. Při té příležitosti zavítal i do rumunské metropole Bukurešti.

Zlomovým byl pro Schächtlův život rok 1874, kdy zemřela jeho první manželka Antonie, rozená Lexová. Podruhé se oženil s Kateřinou Šťastnou, která se v Táboře živila jako hospodyně Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové. Schächtl se tedy definitivně usadil v Táboře a v roce 1876 si tu v domě číslo 333 na Mariánském náměstí otevřel ateliér. Rok poté se mu narodil syn Josef Jindřich, jenž později převzal jeho podnik.

Ve stejném roce se navíc Schächtl potkal obchodního cestujícího Jana Vosečka. O jedenáct let mladší Voseček se stal jeho pomocníkem a později i spolumajitelem firmy „Schächtl a Voseček“ (později Šechtl a Voseček). Vedle zakázek, které tvořily převážně portréty, se věnovali fotografování významných společenských akcí a na vlastní náklady pravidelně zachycovali Tábor i jiná jihočeská města.

Schächtl se nebál ani experimentů. Do ateliéru si například pořídil přístroj na zvětšování fotografií, který tehdy rozhodně nepatřil ke standardnímu vybavení. Proslulá je jeho fotomontáž, na které zachytil sám sebe jako retušéra a zároveň laboranta, vytvořená s pomocí dvojí expozice.

V roce 1896 propadl Schächtl další technologické novince, kinematografu. Sotva rok po představení vynálezu bratrů Lumiérových získal Schächtl jako vůbec první mimo Prahu koncesi k promítání filmů. Plánované představení v Plzni v roce 1896 se ale kvůli technickým problémům nekonalo, premiéru si tak odbyl teprve o rok později v Táboře.

Ignác Schächtl zemřel 6. července 1911, jeho podnik ale fungoval dál v druhé a třetí generaci Šechtlů až do roku 1953, kdy byl nuceně znárodněn. V současné době probíhá digitalizace bohatého archivu ateliéru. Návštěvníci Tábora mohou také navštívit Muzeum fotografie Šechtl a Voseček v původním sídle firmy na náměstí Mikuláše z Husi.


Psáno pro Kamelot, kde ale vlivem tiskové chyby vypadla druhá půlka textu.
Foto převzato z http://sechtl-vosecek.ucw.cz/.

Žádné komentáře: