Autor

8. listopadu 2009

Zapomenuté biografy

Malá návnada na nové číslo časopisu Kladno Záporno.



Sokol, Oko, Epocha, Jas, Lípa nebo Hutník. Mnozí si ještě pamatují, když se v nich promítalo. Dnes patří názvy těchto kin minulosti. Když loni přestalo promítat kino Sokol, zbyl ze všech kladenských kinosálů jediný Hutník. Ten by měl v nejbližší době projít rekonstrukcí. Doba dnes kinům nepřeje, technologické možnosti pokročily a sehnat film pro domácí přehrávače je snadné. Není to tak dávno, kdy biografy patřily k centrům společenského života. A v Kladně jich nebylo zrovna málo. Jejich osud připomíná nové číslo kulturní revue Kladno Záporno, které vyjde v listopadu.

V souvislosti s biografy navíc na letošní rok připadá jedno opomenuté výročí. Před 110 lety, 1. října 1899, se totiž v Kladně konalo první veřejné promítání. Dnes už se asi nevíme, která společnost je pro kladenské občany zprostředkovala, každopádně šlo tehdy o mimořádnou událost. Vždyť kinematograf bratří Lumiérů byl na světě teprve necelé čtyři roky. „Báječné! Sensační! Světová novinka!!!! Poprvé zde! KOSMOGRAF, div mechaniky a optiky,“ hlásaly pozvánky.

V následujících letech Kladno střídavě navštěvovaly různé kočovné biografy, mezi nimi roku 1903 i Viktor Ponrepo, pozdější majitel prvního stálého kina v Čechách. Stálé kino se v Kladně objevilo teprve v roce 1911, jeho majitelem byl Václav Šípek. Promítalo se střídavě v hostinci U Bílého beránka a U Rohanů. Ještě na konci roku 1911 ale Šípek přestěhoval kino do lépe vyhovujících prostor hostince U Jágrů a dal mu také nové jméno. Od té doby neslo název Elektra.

Šípek je vedl až do své smrti v roce 1919. Jeho licence později přešla Župní vzdělávací sbor československé sociální demokracie a od roku 1925 se kino nastálo usídlilo v nově postaveném Lidovém domě. Pamětníci jej ale dnes asi znají spíše pod názvem Stalingrad či později Sevastopol. V 60. letech prošlo náročnou rekonstrukcí a bylo jako jedno z prvních kin v republice uzpůsobeno na promítání 70 mm filmů. Začala tím jeho slavná éra. Často tu byly k vidění západní filmy a sál byl téměř vždy plný. Oscarová Kleopatra vydržela na programu skoro rok.


Krátce po Elektře bylo otevřeno druhé stálé kino, Výstavní biograf. A za první republiky následovala řada dalších – Sokol (později Svět, poté opět Sokol), Korso (pozdější Oko) na Masarykově třídě, Epocha v Kročehlavech, kino Rozvoj v Dubí, kino Svépomoc (Jas) v Rozdělově nebo kino v hnidouské sokolovně. Nejmladším z rodiny kladenských kin byl Hutník, otevřený v 70. letech, který byl na tehdejší dobu vybaven velice moderní technologií včetně stereo zvuku. Dnes se ale ukazuje, že jeho kapacita na téměř pět stovek míst, byla značně naddimenzována.

Nové podzimní číslo Kladna Záporna vedle historie kladenských kin přináší k tomuto tématu také řadu vzpomínek na nejrůznější příhody z kina, vyprávění o profesi promítače nebo informace o mezinárodním Filmovém festivalu pracujících, který se za minulého režimu každoročně konal ve Slaném.

Psáno pro měsíčník Kamelot.

Žádné komentáře: