Autor

12. prosince 2009

Báječný rok s Centralem

Zaujatý pohled na jednu kauzu.

Ještě se ani nekoplo do země, ale už více než rok je tu s námi. Kdo? Přeci obří investiční projekt společnosti Crestyl na nákupní centrum umístěné pár kroků od středu města. Loni 4. prosince zveřejnil developer (oficiálně KCC Development, dceřiná firma společnosti Crestyl) oznámení o svém záměru.

Záměr je to skutečně neskromný, počítá se zdemolováním celého bloku budov a výstavbou dvou a půlhektarového komplexu ze skla, oceli a betonu, zkrátka architektury "moderního střihu". Takový plán ale vcelku pochopitelně pobuřuje řadu lidí, především ty, kterým by nový obchodní ráj měl vyrůst pod nebo před okny. Přidají se však i další, pod narychlo sestavenou petici se podepíše přes dvanáct set lidí.

Termín pro podávání připomínek? Hned po Vánocích. Je naprostá náhoda, že to tak vyšlo, ujistí později zástupce investora Tomáš Klíma. Vinou téhle náhody tráví ti, kterým to není úplně lhostejné, vánoční svátky nad hlukovými mapami, hygienickými normami, počítajíce počet bagrů a náklaďáků.

Snaha se nakonec vyplatí. Krajský úřad vezme připomínky v úvahu a nařídí investorovi vypracovat řádnou dokumentaci vlivů na životní prostředí (tzv. velká EIA). Dá se mluvit o úspěchu - nemálo projektů, často veřejností nezaznamenaných, dostane už v téhle fázi zelenou. Na druhou stranu u záměru takového rozsahu, jako je výstavba Centralu Kladno (s plánovaným rozpočtem někde kolem 1,5 miliardy), by úřad asi postupoval stejně.

Se zástupci investora jsem měl tu čest sejít se na konci ledna osobně. Ze střetu dvou naprosto odlišných světů nic kloudného nevzešlo. Jen snad poznatek, že ani jedna strana není ochotna slevit ze svých cílů. Crestyl byl (a stále je) přesvědčen, že jeho projekt je "velký akorát" a nepochyboval, že bude komerčně úspěšný. Jediné, čím umí tenhle argument podložit, je však úspěch podobného centra v Mostě (naprosto odlišnou socioekonomickou povahu Kladna ovšem investor nereflektuje) a průzkumem místního trhu, provedeným však na podzim 2008 (tedy před otevřením obchodních center OAZA a Kladno JIH).

Investorovým záměrům od února vzdorují hned dvě občanská sdružení. Dodnes není jasné, zda toto rozdělení je spíše k užitku či ke škodě věci. Sdružení Kladno centrum se chce dohodnout na dílčích úpravách, především v otázce dopravy a rozměrů centra. Radikálnější PRO Kladno chce výstavbě zabránit úplně. Obě sdružení naštěstí své kroky koordinují a vystupují ve shodě, dokonce takové, že si je lokální média úspěšně pletou.

Společnou mají ještě jednu věc - Crestyl přes veškeré proklamace nevyhoví požadavkům ani jednoho z nich.

Na skoro půl roku debata kolem projektu více méně usne. Zástupci investora však nelení a pilně vyjednávají s městem, mluví se o změnách územního plánu. Pozice města není jednoduchá. Chyba se stala už kdysi dávno. Nikdo nikdy nepřipravil žádný dokument, který by výstavbu v centru zakazoval, a územní plán - vyjma pár metrů čtverečních - mluví spíše ve prospěch Crestylu.

Kdyby město razantně řeklo ne, vystavilo by se hrozbě žaloby. A možná tak trochu doufá, že mu Crestyl vytrhne trn z paty a "zužitkuje" území, s nímž si městští plánovači nevědí dost dobře rady. Postup města to ale neomlouvá. Požadavky na investora jsou vágní, postoj vedení města nejasný, veřejnosti ho nikdo nevysvětluje, média se na něj moc neptají. Hlavní roli beztak hraje kraj, město se snaží své obyvatele přesvědčit, že v zásadě nemůže nic dělat (což pro případ, že by skutečně chtělo, není úplně pravda).

Investor používá klasické nátlakové metody. Jde cestou peněz. Lobbuje, deklaruje otevřenost, přístupnost, ochotu k dialogu. I odpůrci mají své metody. Nejsou o nic méně účelové. Už na podzim 2008 je podán návrh na prohlášení budovy bývalého Učitelského ústavu Marie Egemové za kulturní památku.

Nestranně řečeno, není to kdovíjak cenná stavba - historizující sloh z počátku 20. století, navíc úřednická architektura. Budova je výjimečná spíš v kontextu Kladna. Za nacistické okupace tu byli shromážděni Židé z celého Kladenska před transporty do Terezína, místo má tedy spíše význam pietní. To připomíná i zemský rabín.

Crestyl opakuje mantru, že plášť budovy Egemea zůstane zachován, včetně pamětní desky. Místu se tak vlastně pomůže. Vedle vjezdu pro zásobování bude deska více na očích než dnes. Dvě věci zarážejí. Crestyl si plete dům. Ten, kde byli shromážděni Židé, stojí vedle a má být stržen. Zachován má být plášť rohového domu s věžičkou, který zakomponován do vzhledu budovy působí jako pěst na oko.

Celou tuto debatu rozetne ministerstvo kultury. Egemeum se neprohlašuje za kulturní památku, přestože místní odbočka Národního památkového úřadu vydala doporučující stanovisko.

V srpnu se konečně rozvíří dosud vcelku klidná hladina. Crestyl - s několikaměsíčním zpožděním - předkládá řádnou dokumentaci vlivu stavby na životní prostředí. Jedna věc teď jistá - stavět se, pokud vůbec, začne později, než bylo původně v plánu.

Celková dokumentace je sice objemnější, mnoho nového však neříká. Několik aspektů je zajímavých. Jednak Crestyl přiznává, že garantovat může jen 80 pracovních míst, druhak zřízení moderních kinosálů a wellness služeb uvádí jen jako možnost. De facto se tak přiznává k tomu, že ve své reklamní kampani klame (slibuje stovky míst a o kině se mluví jako o danosti).

Studie přiložené k dokumentaci více méně vycházejí, často však za cenu drobných výpočetních triků. V křižovatkách se ztrácejí vozy, na stavbě se má objevit nápadně nízký počet strojů... To se stává. Celkový prospěch centra nepochybně velký.

Garantovaná spolupráce s kritiky plánu moc nefunguje. Na žádost sdružení Kladno centrum byla stavba o pár centimetrů snížena, stejné sdružení také vybralo body, v kterých se provádělo měření pro hlukovou studii. V zásadě nedůležité banality, které mají uchlácholit veřejnost. O zmenšení komplexu (více jak dvouhektarový monoblok v centru města je skutečně silná káva) nechce developer slyšet.

Na podzim celý spor opět naoko usíná. Krajský úřad se zabývá připomínkami a připravuje své rozhodnutí. Zastupitelstvo kraje projekt (jako už ostatně předtím) zamítlo. Konečné slovo má však odbor životního prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje, který se zatím nevyjádřil.

Na městské úrovni dochází k dohodě, rozměrem podobné frašce. Investor akceptuje "požadavky" města a město dává jeho plánům zelenou. Že šlo o požadavky, jež při podobné stavbě jsou spíše samozřejmostí než "břemenem", se taktně zamlčuje.

Bývá dobrým zvykem, že aktivity soukromého subjektu nenaruší plynulý provoz veřejného života ve městě (doprava) a že se nepořádek, způsobený aktivitami soukromého subjektu, uklidí na jeho náklady. (Jinými slovy se znova vyasfaltují silnice kolem, kde stavební auta vyjedou koleje - přesně to je třeba vidět za formulací "revitalizace nejbližšího okolí".)

Pár dětských hřišť je v rozpočtu investora zanedbatelná položka. A investice do životního prostředí ve Švermově, Dubí či Vrapicích? To je hezká věc, obyvatelé těchto čtvrtí by lidem bydlícím poblíž budoucího komplexu měli chodit pravidelně čistit boty. Ti, kterých se Central nejvíc dotkne, budou biti hned dvakrát. Snad pro svou zpupnost.

K prvnímu výročí "kauzy Central" jsem dostal od investora přátelský dopis. Snaží se, přesvědčuje dále, přitom je od definitivní výhry už jen krůček. Vytrvalost se cení a trpělivost přináší růže. Doufal bych, že oceněna bude spíš vytrvalost odpůrců, kteři nad Centralem z přesvědčení ztratili v uplynulém roce nejednu probdělou noc. Obávám se ale, že takové věci se stávají jenom v pohádkách.

A jinak PF 2010.

Žádné komentáře: