Autor

21. prosince 2009

Být vidět

Když jsem se poprvé objevil na fotce v novinách, hladil jsem po zádech vycpaného savce (tuším, že to byla vydra) a trochu přitrouble koukal na jinou vycpaninu, ve tváři výraz, jako by mi ulítly včely. Zkrátka a jednoduše, myslím, že jsem na té fotce nemohl vypadat pitoměji.

Jenže moje maminka právě tuhle mou příšernou fotku nakopírovala všem myslitelným i nemyslitelným příbuzným, pochlubila se s ní svým kolegyním v práci a na potkání ji ukazovala komukoli, kdo by takovou věc mohl patřičně docenit. Inu, obvyklá reakce maminky pyšné na svého syna. A je naprosto jedno, že syn v daném případě dobyl své slávy především tím, že poznal vycpanou vydru.

Jinými slovy jsem dosud žil v iluzi, že rodiče bývají na své ratolesti (a to i ty poněkud větší, a vlastně někdy i ty úplně dospělé) hrdí, objeví-li se někde na fotografii - přebírající ocenění, zírající na závod v přespolním běhu, vítající ptačí zpěv, to je vcelku jedno. Dnes byla tato moje iluze zásadně vyvrácena.

Byl jsem se podívat na své bývalé škole a při té příležitosti jsem potkal maminku odevzávající podepsaný jakýsi tiskopis. Pídil jsem se po něm a byl zpraven, že jde o povolení, kterým dávají rodiče souhlas k publikování fotografií svých dětí. Školu k tomuto kroku donutila řada stížností od rodičů, jimž se dřívější vystavení fotek s jejich dítky nelíbilo.

Předně - dotyčné rodiče nechápu.

Dále - zajímalo by mne, zda by si dotyční rodiče šli stěžovat i do redakce novin, pokud by se jejich dítko objevilo náhodně na nějaké fotce třeba z kulturní akce.

A také - snaha hlídat si "obraz sebe sama" je v době facebooku, flickru a jánevímjakých dalších služeb trochu bojem s větrnými mlýny. Ale budiž.

A konečně - lidem pracujícím ve školství nezávidím jejich pozici. Drzost dětí vůči kantorům, a co hůře - drzost rodičů vůči škole jako instituci - podle mě přesáhla únosnou mez. Školy se pak snaží bránit podobnými nesmyslnými úkony, administrativa narůstá, místo aby se učilo. Nezadržitelně se blíží okamžik, kdy dát žákovi pětku (a možná i čtyřku, trojku, dvojku, kdoví), bude pro kantora obtížné, protože jeho názor bude někdo soustavně zpochybňovat.

Někdo by měl možná lidem připomenout, že střední školství je služba, služba poskytovaná v zásadě zadarmo. A o její čerpání se nikdo nikoho neprosí.

Žádné komentáře: