Autor

19. března 2010

Ficův kotoul

Na první pohled by se mohlo zdát,že slovenský premiér Fico už neví, co chce. Když nedávno prosadil takzvaný vlastenecký zákon, kdekdo si ťukal na čelo. Ale teprve nyní, kdy Fico po stížnostech několika škol a jedné větší demonstraci zcela obrátil a požádal prezidenta Gašparoviče, aby stejný zákon raději vrátil parlamentu, je k tomu skutečně důvod.
Jenže. Myslet si, že populista Fico zcela ztratil soudnost a v úterý zapomněl, co dělal v pondělí, je trochu naivní. Stejně tak není důvod věřit Ficově interpretaci jeho postupu. Podle té jde vlastně o vstřícný krok vůči školám, které by se zaváděním zákona do praxe mohly mít uprostřed školního roku problém. A tak radši odložme platnost na 1. září, ať to všichni zdárně a plni optimismu zvládneme.
Taková míra účastenství ovšem v podání protřelého pragmatika Fica vyvolává podezření. Na Slovensku se totiž podobně jako u nás schyluje k parlamentním volbám, a odložení vlasteneckého zákona je tak spíše politický tah. Ficovi zřejmě v nějakém z jeho průzkumů vyšlo, že by to s hrou na vlasteneckou notu neměl přehánět. A jelikož nejde o téma, které by Ficovi zas tak leželo na srdci, hodil je s klidným (vlasteneckým) srdcem přes palubu.
Momentálně sice Fico tvrdí, že zákon parlament obratem znovu schválí, ale i to je možná jen hra pro média. Za měsíc si už jen málokdo vzpomene, že by poslanci měli něco takového projednávat, a tak se zřejmě vlastenecké téma objeví znovu až po volbách. Nebo také ne. Je dost dobře možné, že tahle trapná kapitola slovenské politiky už nic nového nepřinese.

"Rychlokomentář" na tvůrčí dílny s Martinem Komárkem.
Mistr textu vytkl nejasný závěr, s čímž nelze než souhlasit.

Žádné komentáře: