Autor

5. června 2011

Podprůhon se bouří...

...nebo aspoň nakvašeně bublá.

V Podprůhonu se cosi děje. To cosi se jmenuje nespokojenost a zvolna probublává na povrch. O příštím víkendu (11.–12. června) chtějí Podprůhonští ukázat, že voda v kotli se vaří. Tradiční kladenská open-air akce byla vždy přehlídkou "romantické", "trochu jiné", "pitoreskní" čtvrti a jejích "zvláštních krás". Lidem, kteří sem jednou do roka zavítali z jiných koutů Kladna či z jeho okolí, nikdo nevysvětloval, že Kladenské dvorky jsou krásná věc, ale žít v Podprůhonu 365 dní v roce až taková idyla není. Letos by to mělo být jinak.

S Podprůhonem mě pojí rodinné (i jiné) vazby a o tamním dění mám vcelku dobrou představu. Prvních pár měsíců života jsem tam dokonce bydlel (aniž by to však na mně zanechalo nějaké stopy). A doufám, že aktivity lidí, které současný přístup města k místu jejich bydliště oprávněně štve, budou mít nějaký efekt. A pro lepší představu přikládám svůj článek, který vyšel pod názvem Podprůhonská potěmkiáda v červnovém Kamelotu.


***

Podprůhonská potěmkiáda

Kladenské dvorky přilákají každým rokem do Podprůhonu tisíce lidí. Po celý víkend (letos 11.–12. června) se čtvrť s působivou atmosférou křivolakých uliček prezentuje v tom nejlepším světle, jen málokdo si však uvědomuje, že běžný život tady zdaleka není tak idylický. Podprůhon stále čeká na zásadní rekonstrukce, ty ale vedení města dlouhé roky odkládá. A místní obyvatelé se už s věčnými sliby nespokojí.

Když se Vladimír Líba v roce 2005 přistěhoval do Podprůhonu, měl pocit, že jde o místo s velkým potenciálem pro rozvoj. „Tehdy tu panovalo takové spontánní nadšení, vznikl Spolek Podprůhon, dařilo se jednat s městem, zdálo se, že na spadnutí jsou některé základní projekty,“ popisuje. Postupem času ale dobrá víra vyprchala a dnes je jeho hodnocení spíš pesimistické.

Přes opakované sliby totiž ani náznakem nezačaly nejdůležitější rekonstrukce – kanalizace, rozvodných sítí, komunikací či opěrných zdí, které se v posledních letech na několika místech zhroutily. Část Podprůhonu navíc není plynofikovaná, obyvatelé tak musí používat lokální topeniště, což v zimních měsících výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší.

„Podprůhon vyžaduje komplexní strategii, do které se nikomu nechce, proto se řeší jen havarijní situace,“ myslí si Vladimír Líba. O nezájmu magistrátu podle něj svědčí i otázka průjezdnosti čtvrti, v níž se osobně angažoval. „Chtěl jsem, aby bylo možné odbočit z hlavní silnice Pod Zámkem do naší ulice V. Burgra. Pokud jedu domů směrem od náměstí Svobody, tedy odkudkoliv ze západní části Kladna, nemám jinou možnost než najet několik zbytečných kilometrů přes přetížené centrum města, nebo porušit předpisy. Sestavili jsme jednoduché možné řešení, po dvou letech odbor dopravy vypracoval maximalistický projekt, který však zahrnoval další úpravy, a ten rada města přirozeně poslala k ledu pro nedostatek financí,“ shrnuje.


Ve snaze upozornit na stávající stav se Vladimír Líba rozhodl pro letošní ročník Kladenských dvorků nepropůjčit k vystavování svůj dvorek, sousedy pak obeslal výzvou k následování.  „Dvorky jsou sice krásná tradice, ale vadí mi, že je to taková nafouknutá bublina. Jednou do roka se Podprůhon uklidí, přiveze se bikramový kontejner, zalátají se díry v silnicích, zástupce magistrátu nám na vernisáži řekne, jak je to fajn mít na Kladně ‚takovou trochu jinou‘ čtvrť, a tím zájem o Podprůhon na rok ustane,“ vysvětluje důvody, které ho ke kroku vedly.

Se svým názorem přitom Vladimír Líba není ani zdaleka osamocen, na stále kritičtější situaci si stěžuje řada místních obyvatel. Dokonce i nápad nepropůjčit dvorek mezi některými zarezonoval. „Ten návrh byl myšlený dobře, ale přišel pozdě,“ říká Marta Šupíková, která se do červnové akce pravidelně zapojuje. „Zkusila jsem na konto té výzvy zareagovat, ale dohoda o propůjčení dvorku už nešla zrušit. Navíc si nemyslím, že dva nebo tři lidé by na věci něco změnili, byla by potřeba dohoda všech, což asi nepřipadá v úvahu.“


Ani sám Vladimír Líba vlastně nevěří, že by jeho podnět mohl něco změnit. „Asi to nikomu svědomím nepohne, ale je to, myslím, asi jediná věc, kterou můžeme udělat, abychom více upozornili na současné problémy. V minulosti už vzniklo několik petic, žádná z nich však neposunula věci vpřed.“


Se současným přehlížením Podprůhonu jsou nespokojeni také lidé z občanského sdružení Spolek Podprůhon. „Zvlášť po komunálních volbách jako by město ztratilo zájem a tah na branku,“ hodnotí předseda Spolku Petr Lukáš. „Také proto proběhne na letošních Dvorcích podpisová akce na podporu čtvrti,“ dodává.


Pozice Spolku Podprůhon ale mezi zdejšími obyvateli není úplně jednoduchá. Podle některých se moc soustředí na umělecké aktivity, ale selhává jako organizátor občanského tlaku na město. Petr Lukáš činnost Spolku obhajuje: „V loňském roce proběhla řada jednání se zástupci města o zamýšlené rekonstrukci komunikací a inženýrských sítí. Byli jsme členy pracovní skupiny, která celý projekt koordinovala. Chtěli jsme být i účastníky stavebního řízení, ale to nám nebylo umožněno.“ S aktuálním stavem rekonstrukcí chce Petr Lukáš informovat obyvatele v druhé půlce června.

Podle tiskového mluvčího kladenského magistrátu Viléma Frčka by se s tolikrát skloňovanými rekonstrukcemi mohlo začít na jaře 2012. „Minulý rok v květnu byla podána žádost o dotaci na celkovou revitalizaci Podprůhonu. Úřad regionální rady jakožto orgán, který hodnotí jednotlivé žádosti, nám však zaslal vyjádření, že projekt není v souladu s cíli Regionálního operačního programu. Požádali jsme Úřad regionální rady o přehodnocení, což se povedlo. Došlo k úpravě Regionálního operačního programu, čímž se mimo jiné otevřela možnost zařadit rekonstrukce místních komunikací do hlavních podporovaných aktivit,“ vysvětluje složitý byrokratický mechanismus Frček. Důležité je, že dotaci na projekt rekonstrukce čtvrti podá město znovu, a tentokrát by mělo být úspěšnější.

Místní ale uklidňujícím hlasům z magistrátu moc nevěří. Bylo by proto prý jedině dobře, kdyby si návštěvníci Kladenských dvorků vedle umění všimli také problémů, které Podprůhon trápí.

Žádné komentáře: