Autor

2. června 2011

Zázrak jménem komise Rady města Kladna (I.)

O jejich fungování máme jen mlhavé představy, přitom hrají zásadní roli při rozdělování poměrně slušného balíku peněz. Kdo v nich vlastně zasedá? Jak je možné se stát jejich členem? Na základě čeho se rozhodují, komu přisoudí peníze na jeho projekty a komu ne?

Výčet podobných otázek by mohl pokračovat, což jasně ukazuje, že o činnosti komisí městské rady toho moc nevíme. Pokusím se tu v několika článcích trochu nastínit to málo, co se konkrétně o kladenských komisích dá zjistit z otevřených zdrojů. Pro začátek neuškodí pár základních údajů.

K čemu komise?
Zřizovat komise umožňuje radě města zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), konkrétně jeho § 122. Role komisí je v něm jasně vymezena – má jít o „iniciativní a poradní orgány“, v ideálním případě skupinu odborníků, kteří v rámci určité oblasti podávají radě svá stanoviska či náměty.

Počet a zaměření komisí zákon neřeší, záleží na radách jednotlivých měst, pro jaké oblasti se rozhodnou je zřídit. V Kladně tak momentálně funguje devět komisí – pro dopravu, pro rodiny s dětmi, pro privatizaci bytového fondu města, pro sociální záležitosti a zdraví, pro životní prostředí, pro výchovu, vzdělávání a osvětu, sportovní komise, kulturní komise a bytová komise.

V některých městech mají komisí víc, v některých méně. Třeba v Pardubicích jich je třináct. Navíc mají mimo jiné komisi pro strategii – ta by mimochodem nebyla k zahození ani v Kladně – nebo komisi pro urbanismus a architekturu. Velikost města však zjevně nerozhoduje, protože v menší Mladé Boleslavi je komisí osmnáct (mezi nimi kontrolní komise či komise pro integraci etnik a národnostních menšin).

Zákon dále uvádí, že komise může působit jako výkonný orgán, pokud ji starosta obce v určitých věcech pověří výkonem přenesené působnosti. A speciální pozornost je věnována osobě předsedy komise, což by měla být "osoba prokazující zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti".

Jeden z problémů zákona tkví v tom, že dále neupravuje, jakou způsobilost by měl mít řadový člen komisí. A tak se třeba v těch kladenských objevují osmnáctiletí studenti (komise pro privatizaci bytového fondu), piloti (i když v dopravní komisi, což se počítá) či asistentky (komise pro sociální záležitosti a zdraví).

Minimálně v kladenském případě (ale spíš se nechce věřit, že by Kladno bylo nějakou výjimkou) se zdá, že jednou z podstatných způsobilostí pro členství v komisi je místo na kandidátce jedné z koaličních stran na zastupitelstvu (ČSSD či ODS). Ale o tom podrobněji někdy příště.

Komise a peníze
Všechny komise mají působit jako poradní hlas, některé navíc rozhodují i o rozdělování peněz ze svých fondů. Takové komise mají v rozpočtu města určenou výdajovou položku, kterou mohou využít dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Ti, kteří by chtěli z tohoto koláče něco ukousnout, podávají komisi návrhy svých projektů a komise by je měla odborně zvážit a rozhodnout, zda projekt podpořit či nikoli. Definitivní rozhodnutí o přijatých projektech pak činí rada města.

Mohlo by se zdát, že jde o zdánlivě malé částky, protože většina žádostí se vejde do 40 tisíc korun. V součtu to ale dělá už poměrně slušnou sumu. Pro rok 2011 se počítá s částkou 5,9 milionu – více jak polovinu z toho rozděluje sportovní komise (3 miliony). Kompletní rozdělení peněz vypadá takto:
sportovní komise: 3 miliony Kč
kulturní komise: 1 milion Kč
komise pro životní prostředí: 700 tisíc Kč
komise pro sociální záležitosti a zdraví: 500 tisíc Kč
komise pro výchovu, vzdělávání a osvětu: 400 tisíc Kč
komise pro rodiny s dětmi: 300 tisíc Kč.

Udělat si aspoň přibližnou představu o tom, jak konkrétně se tyto peníze rozdělují, není úplně jednoduché. Kdo by čekal, že pár kliknutími myši dostane přehled toho, kam peníze z komisí za určité období šly, plete se. Aspoň já jsem se zatím k žádnému takovému dokumentu neproklikal, ale kdyby někdo nějakou cestu našel, budu za ni rád. (Samozřejmě by asi bylo možné podat žádost o poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nicméně těžko říct, jak podrobná odpověď přijde. Za zkoušku to ale stojí, takže to asi zkusím.)

Jednou z náročných, ale vcelku spolehlivých metod, je projít si zápisy ze zasedání městské rady, která musí rozdělení dotací odsouhlasit, takže se v zápise objevují. Uvádí se ovšem jen jméno subjektu, který o dotaci žádal, a přiznaná částka. Nic se nemění na tom, že nevíme o žádostech, které komise zamítly, o tom, kolik peněz žadatelé o veřejné prostředky původně chtěli, o kritériích, podle kterých se v komisích rozhoduje, o náplni projektů, které komise (a následně rada) schválily (tj. kam přesně peníze jdou a co z toho město má), a dokonce ani o tom, kdy komise zasedají.

Takže jak vidno, bude ještě určitě o čem psát.

P. S. Budu rád za nějaké postřehy z jiných měst.

Žádné komentáře: