Autor

3. července 2011

Podprůhonská iniciativa

Před časem jsem tu psal o nespokojenosti lidí v Podprůhonu, že se v jejich čtvrti přes neustálé sliby vedení města nic neděje. Cesta jejich iniciativy, která se hlasitě ozvala během letošních Kladenských dvorků, pokračuje dál. Napsal jsem o ní článek do červencového Kamelotu – přikládám jej na konci tohoto příspěvku.


Ještě předtím ovšem malá odbočka. Hned v pondělí po Dvorcích (13. 6.) schválila rada města záměr výstavby devítipatrového "polyfunkčního objektu NOVÉ KLADNO" na náměstí Svobody, respektive v prostoru mezi ulicemi Štechova a Čs. armády, předložený společností Redex Holding, s. r. o. Vedle toho, že jde o ohromnou, tuctově vypadající stavbu, která by Podprůhon zcela zastínila, není návrh v souladu s územním plánem. Zastupitelstvo města na zasedání 21. června obecně souhlasilo s "přípravou využití lokality na nám. Svobody". Což podle mě znamená, že původní návrh společnosti Redex rozhodně není mimo hru. (Mimochodem Redex Holding, s. r. o., má podle obchodního rejstříku základní kapitál 100 000 Kč a předmětem jejího podnikání je mimo jiné oprava obuvi, vydavatelství, překladatelství, realitní kancelář nebo organizační zajištění výstav.) O využití prostoru se mluví už dlouho, zatím jsem je dohledal nejdál v roce 2004.





A druhá odbočka. V zápise ze zasedání rady města z 27. 6. se píše, že rada "vzala na vědomí dopis občanské iniciativy „Zachraňme nám Podprůhon“, zast. Mgr. V. Líbou dle přílohy; uložila Ing. arch. F. Müllerovi - ved. Úřadu architektury a územního plánování MMK a architektovi Města jednat s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze o možnosti vyhlášení lokality Kladno - Podprůhon jako památkové zóny". Vyhlášení památkové zóny ovšem iniciativa Zachraňme nám Podprůhon nepožadovala. A je otázka, zda by v takovém případě vůbec mohly začít práce, na které je vydané stavební povolení (to totiž s něčím takovým nepočítá). Poslední postřeh – i kdyby město získalo tolikrát zmiňovanou dotaci na rekonstrukci Podprůhonu, dotace z evropských fondů se proplácejí až zpětně, takže by ně ni bylo potřeba sehnat peníze. Což by při současné finanční situaci města mohl být velký problém.

A teď už článek z červencového Kamelotu.

Slibů bylo dost, vzkazují podprůhonští občané městu

Lidem z Podprůhonu dochází trpělivost s věčně odkládanými rekonstrukcemi jejich čtvrti. Nespokojenost vyjádřili na červnových Kladenských dvorcích a v tlaku na magistrát chce jejich nezávislá iniciativa Zachraňme nám Podprůhon! pokračovat dál.

O tom, co vše ztrpčuje obyvatelům Podprůhonu každodenní život, jsme psali v minulém čísle Kamelotu. Stručně shrnuto se na jedné z nejstarších částí města plně podepisuje dlouhodobá zanedbanost – komunikace, kanalizace a rozvodné sítě by potřebovaly generální rekonstrukci, opěrné zdi hrozí zřícením, značný kus Podprůhonu stále není plynofikován, dořešena není ani dopravní situace a průjezdnost čtvrti. Vedení města však jako by o malebnou čtvrť v těsné blízkosti centra ztratilo zájem – výjimkou je jen tradiční kulturní akce Kladenské dvorky.

Právě na letošních Dvorcích o sobě iniciativa Zachraňme nám Podprůhon! dala prvně hlasitě vědět. Na jednom z dvorků byly vystaveny články z novin, v nichž se opakují stále stejné sliby a naděje, že se konečně začne stavět. Doplnily je fotografie ukazující, jak čtvrť vypadá v ostatních měsících roku. A také se podepisovala petice na podporu základních požadavků podprůhonských občanů – za dva dny se na ní shromáždilo přes 820 podpisů. Tím ale iniciativa nekončí. Pokud město nezačne v dohledné době něco dělat, je řada lidí pevně rozhodnuta příští rok neposkytnout pro červnovou open-air výstavu svůj dvorek. Přitom zrovna příští ročník Kladenských dvorků by měl být jubilejní třicátý.

„Je povzbuzující, jak se místní obyvatelé semkli a jaký o celou věc projevili zájem,“ hodnotí iniciativu její koordinátor Vladimír Líba. V současné době má příslib pětadvaceti rodin, které v minulých ročnících poskytly své dvorky, že pokud město nezačne jednat, příští rok u nich výstava nebude. Osud příštího ročníku Kladenských dvorků je tak značně nejistý.

V Podprůhonu ale věří, že dohoda s městem se nakonec podaří. Lidé z iniciativy Zachraňme nám Podprůhon! sepsali své základní požadavky a poslali je kladenskému primátorovi Danu Jiránkovi. Mimo jiné chtějí, aby se v městském rozpočtu na příští rok objevily prostředky vyčleněné na opravy v Podprůhonu a aby město sehnalo patřičné prostředky na projekt opravy vozovek, chodníků a opěrných zdí. Na ten totiž už bylo vydáno stavební povolení, které v případě, že se nezačne stavět, zhruba za rok a půl propadne.

„Nemyslím, že by to byly přehnané požadavky, jen chceme vidět snahu vedení města plnit sliby, které slyšíme už léta,“ říká Líba. „Zájem o naši iniciativu ze strany veřejnosti a médií mě překvapil, i proto jsme se rozhodli založit webové stránky, kde náš postup vysvětlujeme. Očekávám, že se našimi názory začne vážně zabývat i město,“ doplňuje.

Podle tiskového mluvčího kladenského magistrátu Viléma Frčka město Podprůhon neopomíjí. „Chystaná plynofikace přímo navazuje na celkovou revitalizaci Podprůhonu a oba záměry je nutno koordinovat. Stěžejní je třeba řešení opěrných zdí, které musí být hotovy před zahájením prací na plynofikaci,“ vysvětluje, proč zatím nedošlo k realizaci zásadních slibů. Podle něj teď pokračuje především práce na získání dotace z evropských fondů.

„Jde o několikaleté úsilí, kdy se dokonce na základě našich připomínek mění to, na co všechno lze žádat o evropské peníze. Je tedy zjevné, že město nejen slibuje, ale také koná. Proces získání dotací bohužel není zrovna krátký,“ říká Frček. Novou přepracovanou žádost mělo město podat do konce června (v době uzávěrky tohoto čísla Kamelotu nebylo jasné, zda se tak stalo). S Podprůhonem také souvisí vybudování nového kruhového objezdu na Ostrovci, jež v červnu schválila rada města. „Objezd umožní plynulejší dopravu během rekonstrukce komunikací v Podprůhonu,“ objasňuje Frček.

Milan Volf z opoziční strany Volba pro Kladno však vidí věc trochu jinak: „Původní dotace na revitalizaci Podprůhonu z evropských fondů byla špatně podaná, což celý proces hodně zkomplikovalo. Osobně to vnímám jako zásadní selhání především primátora Dana Jiránka a náměstka Miroslava Bernáška,“ říká. Iniciativu Podprůhonských občanů a jejich snahu vyvíjet na vedení města tlak proto vítá, i když k jejím šancím na úspěch je skeptický. „Je skvělé vidět, že lidem záleží na místě, kde bydlí – to je přeci ideální stav. Záleží ale na tom, jak silní budou a jak se podaří upoutat pozornost ostatních obyvatel a médií.“

Lidé kolem podprůhonské iniciativy by navíc rádi iniciovali komplexní urbanistickou a architektonickou studii rozvoje čtvrti v návaznosti na její nejbližší okolí. „V posledních letech jsme například svědky toho, že nová zástavba vůbec nenavazuje na tu stávající, nové ulice vedou nikam a končí zastavěným pozemkem,“ říká Vladimír Líba. A shodou okolností v půlce června rada města schválila záměr výstavby devítipodlažního komplexu Nové Kladno v prostoru mezi ulicemi Štechova a Čs. armády (naproti náměstí Svobody), který by zcela zastínil většinu čtvrti a zásadně proměnil její panorama.

I zástupci magistrátu přitom uznávají, že Podprůhon je specifickou čtvrtí a představuje kulturní zázemí města. Jeho jedinečný genius loci, oceňovaný nejen návštěvníky Kladenských dvorků, je však nesmírně křehký. Snaha o to, aby zůstal zachován, je během na dlouhou trať. Podprůhonští obyvatelé ukazují, že v něm nechtějí zůstat pozadu.

1 komentář:

mutil řekl(a)...

Před r. 89 zde myslím byla plánovaná budova nějakého generálního ředitelství, myslím že Kovošrotu. Úředníků by tam bylo jistě dost, ale takové monstrum by určitě nepotřebovali.
Co by polyfunkční Nové Kladno mělo za funkce? Obchody, kanceláře, novou galerii místo té ostudy u Sítenského mostu? Náhled spíš připomíná budovu na parkování.
Ono to je vlastně jedno co tam bude. Já prostě nechci koukat do zdi. A ještě nijak zvlášť pěkné.
Doufám, že tohle využití místa na nám. Svobody neprojde.