Autor

8. srpna 2011

Polské střípky III. :: Wroclaw dobytá trpaslíky

Jeden se naklání nad klidnou hladinu řeky Odry, další projíždí na motorce kolem mariánského kostela, třetí počítá peníze před bankovním domem a jeho dva kamarádi valí ulicí žulovou kouli. Málokteré město se může pochlubit tak originální a četnou sochařskou výzdobou jako Vratislav. Bronzoví trpaslíci se tu objevili v roce 2005, a přestože mají úzkou souvislost s polskou historií, stali se spíš svéráznou turistickou atrakcí, jejíž symbolický význam většině návštěvníků uniká.



Jak to tedy s trpaslíky bylo? V 80. letech začal mladý vratislavský umělec Waldemar Fydrych podnikat odvážné protirežimní happeningy, kolem kterých se soustředila celá odbojová skupina zvaná Oranžová alternativa. Zpočátku reagovala především na vyhlášení výjimečného stavu, kterým chtěl v roce 1981 nový předseda vlády Wojciech Jeruzelski oslabit sílící opoziční hnutí Solidarita.

Plakát Oranžové alternativy.
Členové Oranžové alternativy poslali do boje s vládním obrem trpaslíka – a slavili úspěch. Graffiti s oranžovými trpaslíky zaplavila vratislavské ulice, objevovala se na zdech domů všude tam, kde policie nechala zamazat ilegální hesla. Následovaly další happeningové akce, alternativa také nepravidelně vydávala různé manifesty a oběžníky, které se v poměrně velkých nákladech dařilo distribuovat mezi vratislavské obyvatele. „Socialismus vysoko hodnotí ideu trpaslíků, a to nikoli jen pro červenou barvu jejich čepic!“ psalo se v jednom z nich.

Absurdní kousky stavěly dosluhující režim na hlavu – na jednom z happeningů se například umělci převlečení za příslušníky tajné policie otevřeně ptali lidí, zda u sebe nemají nějaké užitečné dokumenty. Bojovalo se povzneseně a s humorem. Generálu Jeruzelskému vyrostl konkurent v podobě trpasličího generála Pumpernikela, vyzývajícího ke světovým závodům ve zbrojení. Na výročí Velké říjnové socialistické revoluce v roce 1987 uspořádala alternativa svéráznou rekonstrukci bitvy u Zamośće z roku 1920, v níž okusil porážku legendární sovětský vojevůdce Buďonnyj. Na praporech „jízdy“ se skvěla hesla jako „Žádáme osmihodinový pracovní den pro tajnou policii!“ nebo „Podporujeme Borise Jelcina“. V konfrontaci s bezednou kreativitou umělců působily státní orgány tupě a neohrabaně, řada příznivců hnutí nicméně skončila na nějaký čas ve vězení.

Památník Oranžové iniciativy - generál Pumpernikel.
Dnes má Oranžová alternativa svůj památník na rohu Świdnické ulice, zůstává ale v živé paměti. A trpaslíci – byť v trochu obměněné podobě – jsou zpět. Procházka po městě s nimi získává úplně nový rozměr, nikdy totiž nevíte, kde na nějakého narazíte.

Sochařskou výzdobu Vratislavi ale netvoří jen trpaslíci. Na rohu Świdnické a Pilsudskiego vás zarazí skupinka čtrnácti bronzových postav postupně se propadajících do země. Odkazují opět k zavedení výjimečného stavu v roce 1981, respektive k události z 13. prosince toho roku, kdy ve Vratislavi během noci zmizely bez jediné stopy desítky lidí. V parku u Raclawického panoramatu zase z korun stromů shlížejí podivné bezhlavé postavy. O depresivním pomníku obětem katyňské tragédie ani nemluvě.

Anonymní chodci (autor Jerzy Kalina) na rohu Świdnické a Pilsudskiego.
Pomník katyňské tragédie.
Jsou to právě sochy, které oživují současnou Vratislav a odlišují ji od ostatních polských měst. Byť i historických památek je tu dost, dokázala si Vratislav najít svou novou identitu a oživit veřejný prostor drobnými chytrými nápady. I proto má moje sympatie v boji o titul Evropské město kultury 2016.

Vratislavské náměstí.
Most Tumski.

3 komentáře:

Vratislav Maňák řekl(a)...

Super a zajímavý, o těch trpajzlících jsem v životě neslyšel... a článek se mi moc líbí. Já tam prostě někdy budu muset jet... :)

mutil řekl(a)...

Také je to pro mne novinka. Díky za článek. Hezký článek, hezké fotky, hezké sochy.
Jen škoda, že u nás se nic podobného neuchytí. Každou sošku by musely hlídat dvě kamery. Pamatuji, jak při opravách našeho gymnázia si pomohli "naši" sběrači kovů.

Roman Hájek řekl(a)...

To mě na celém trpasličím projektu taky překvapilo - že tam zůstanou. Přitom 50 cm soška musí být snadný "sběratelský" cíl.