Autor

6. srpna 2011

Skryté struktury Wikipedie

pohled politické ekonomie komunikace na produkční prostředí největší internetové encyklopedie

Nemívám ve zvyku dávat na blog odborné texty zpracovávané pro školní účely. Při práci na eseji pro předmět Nová média a společnost, vyučovaný na FSV Mgr. Jaroslavem Švelchem, jsem ale narazil na spoustu věcí, které mě zaujaly. Věděli jste, že Wikipedii vytvářejí z velké části roboti? Tak si zkrátka myslím, že ač dlouhé, suché a odborné, mohlo by to být poučné.

V kontextu úvah o uživatelsky generovaném obsahu a mizející hranici mezi podavatelem a příjemcem v prostředí nových médií zaujímají jedno z předních míst analýzy internetové encyklopedie Wikipedia.

V této práci nejprve nabízím možný způsob, jak uspořádat studie věnující se Wikipedii, který částečně vychází ze základních témat mediálních studií, jak je vymezuje Denis McQuail[1] (2009:18–19). Následně se budu podrobněji zabývat studií Sabine Niedererové a José van Dijckové Wisdom of the Crowd or Technicity of Content? Wikipedia as a Sociotechnical System (2010), která se zaměřuje na oblast vnitřní organizace Wikipedie a přináší poněkud přehlížený pohled politické ekonomie komunikace na tvorbu wikipedistických obsahů. Autorky se snaží poukázat na skutečnost, že úspěch Wikipedie do značné míry souvisí také s jejími technickými parametry, s architekturou jejího prostředí. Relativizují tak koncepty jako kolektivní inteligence nebo uživatelská participace a staví se proti idealizaci představy webu 2.0. V závěru této práce se soustředím na kritické zhodnocení přístupu Niedererové a van Dijckové a význam jejich studie pro teorii nových médií.

Wikipedia proklínaná i velebená – oblasti zkoumání
Přestože nástup nových médií vede k postupné paradigmatické změně uvnitř mediálních studií, základní oblasti zkoumání médií zůstávají v zásadě stejné (McQuail 2009:148). Proto i v případě studií věnujících se fenoménu Wikipedie můžeme na nejobecnější rovině hovořit o různých výzkumných oblastech – zaměření na obsah, oblast jeho produkce a uživatele médií.[2]

Pokud jde o první zmiňovanou oblast, představuje zásadní výzkumnou otázku spolehlivost wikipedistických hesel, často analyzovaná v souvislosti s dodržováním zásad nestrannosti a ideologické nezatíženosti obsahu, na němž je Wikipedie založena. Podstatným příspěvkem k debatě o relevanci Wikipedie byl výzkum iniciovaný časopisem Nature, který internetovou encyklopedii srovnával se světově uznávanou a odborníky tvořenou Encyklopedií Britannica. Podle tohoto výzkumu byla vybraná hesla obou encyklopedií srovnatelně přesná (Giles 2005).

Roy Rosenzweig (2006) se podrobněji věnuje potenciálu Wikipedie  pro historické vědy. Spíše než faktickou stránku zdůrazňuje rychlost, neukončenost procesu proměny hesel a posun v práci se zdroji ze strany studentů a badatelů (Rosenzweig 2006:148). V širším kontextu a s přesahem do oblasti tvorby a práce s obsahem přistupuje k Wikipedii Don Fallis (2008). Podle něj představuje Wikipedie základ zcela nového přístupu k vědění. Zatímco tradiční epistemologie (reprezentovaná klasickou encyklopedií vycházející už z osvícenských kořenů) je založena na individualitě, podstata Wikipedie spočívá v kolektivním úsilí (Fallis 2008:1663). 

Fallis poukazuje na tři základní důvody vzniku nepřesností v obsahu Wikipedie: (i) za kolektivně vytvářený obsah nikdo neručí, navíc se do tvorby hesel jen málokdy zapojují odborníci, neboť se obtížně vyrovnávají se skutečností, že jejich příspěvky mohou být přetvořeny uživateli, kteří nemají srovnatelnou kvalifikaci, (ii) někteří tvůrci hesel mohou chtít uživatele záměrně oklamat, (iii) tím, že Wikipedia je kolektivní dílo, konstruujeme jejím prostřednictvím realitu takovou, jakou ji chceme. (ibid.:1665)

Další oblasti zkoumání Wikipedie vyplývají z její pozice jakožto do značné míry typického reprezentanta webu 2.0. Často se o ní hovoří v souvislosti s proměnou pasivního publika na participující produsery (Bruns 2008) nebo s Lévyho konceptem kolektivní inteligence (Lévy 2001). Řada vědeckých reflexí Wikipedie se proto týká právě jejích tvůrců a uživatelů. Hranice mezi oblastí produkce a příjmu není v kontextu nových médií zcela zřetelná, přesto je zjevné, že mezi uživatelem, který jen využívá poznatků shromážděných na Wikipedii a nijak nepřispívá tvorbou obsahu, a aktivně participujícím uživatelem je určitý rozdíl. V prvním případě proto můžeme hovořit o výzkumech „příjemců (publik)“ Wikipedie, v druhém se dostáváme spíše ke zkoumání komunit wikipedistů, respektive ke vztahům v rámci produkce.

Příkladem výzkumu uživatelů může být studie Sook Limové How and Why Do College Students Use Wikipedia (2009). Z jejího kvantitativního šetření vyplývá například, že studenti používají Wikipedii velmi často pro osobní účely, které nesouvisejí s jejich vysokoškolským studiem, že na ní hledají informace pro získání širšího kontextu, že kvalitu informací na Wikipedii považují za průměrnou, ale zároveň mají s Wikipedií dobrou zkušenost (Lim 2009:2199).

Poslední okruh studií se zabývá produkční stránkou Wikipedie. Velkou pozornost poutají především komunity wikipedistů, lidí, kteří se aktivně podílejí na tvorbě obsahu. Wikipedisté jsou často vnímáni jako takřka dokonalý příklad hyperkortexu, o němž ve své filozofické představě kolektivní inteligence hovořil Pierre Lévy (Lévy 2001:258). Hlouběji se komunitou tvůrců Wikipedie zabývá Axel Bruns. Wikipedia podle něj splňuje základní kritéria konceptu produsage – jde o spolupráci množství uživatelů, o komunální projekt bez jasné hierarchické struktury (jeho organizační uspořádání se neustále proměňuje), rozhodování se do značné míry děje ad hoc, tvorba obsahů je nedokončená atd. (Bruns 2008:107–109). Roli wikipedistické komunity se v podobném duchu věnuje Henry Jenkins, podle nějž komunita wikipedistů funguje jako samoregulující se „adhokracie“ (režim, v němž se rozhoduje ad hoc) – každý zveřejněný údaj může (a často je) revidován a opraven dalšími čtenáři (Jenkins 2008:255). V těchto případech jde ale spíše o zobecněný a deskriptivní pohled bez náznaku kritického odstupu.

Pohled politické ekonomie komunikace je z tohoto hlediska dobrým korektivem našeho pohledu na nová média. Zájem politické ekonomie komunikace se tradičně soustřeďuje především na vlastnictví médií, tržní struktury, komerční podporu, technologickou stránku mediální produkce, pracovní postupy a způsob řízení médií, přičemž vymezení tohoto paradigmatu je zřetelně kritické (McChesney 2008:12). V případě výzkumu Wikipedie můžeme jmenovat například studii Ulrike Pfeilové, Panayiotise Zaphirise a Chee Siang Anga, kteří se zaměřili na kulturní rozdíly v přístupu jednotlivých členů wikipedistické komunity k úpravě zveřejněných hesel. Jedním z jejich závěrů je zjištění, že do chování wikipedistů se promítá globální mocenská pozice národa, z něhož pocházejí – lidé ze států, které jsou hodnoceny jako méně mocné, mají menší tendenci zasahovat do wikipedistických hesel a naopak (Pfeil–Zaphiris–Ang 2006:108–109). Hierarchií přispěvatelů Wikipedie a způsobu rozhodování se věnují Andrea Forteová, Vanesa Lorco a Amy Bruckmanová (2009). Jejich kvalititavní průzkum poukazuje na důležitost komunitou vytvářených sociálních norem, na dynamiku tvorby norem a rozdíl mezi Wikipedií jako celkem a jejími dílčími projekty, respektive lokálními komunitami, jež zavádějí vlastní pravidla.

Všechny zmiňované studie mají společnou jednu věc – vnímají Wikipedii jako projekt vytvářený a řízený lidmi. Do tohoto kontextu vstupují José van Dijcková a Sabine Niedererová se svým článkem Wisdom of the Crowd or Technicity of Content – a přinášejí zcela nový pohled.
  
Wikipedia jako hierarchická struktura a dílo robotů? Pohled Niedererové a van Dijckové
Niedererová a van Dijcková se ve svém textu výrazněji soustředí na hierarchickou strukturu tvůrců obsahu Wikipedie, představa Wikipedie jako prostředí, v němž spolupracují (sobě rovní) obyčejní lidé, je podle nich iluzí. Autorky dále kritizují předchozí výzkumy za to, že se soustředily na lidské přispěvatele, opomenuly vliv automatických systémů a jejich interakci s lidmi. Odlišný pohled mají také na „samoregulaci“ obsahů Wikipedie – schopnost opravovat chyby vyskytující se v obsahu některých hesel podle nich do značné míry závisí na automatických „dohlížecích systémech“ (různých druzích robotů), spíš než na kolektivním úsilí lidských přispěvatelů (Niederer–van Dijck 2010:1369). Příčinou úspěchu Wikipedie je tedy dle tohoto politicko-ekonomického přístupu předně architektura prostředí Wikipedie, v níž nezanedbatelnou roli hraje automatizovaný systém správy obsahu, a nikoli kreativní kolektivní činnost. Autorky argumentují, že bychom neměli na Wikipedii nahlížet bez propojení s její technologickou stránkou – proto hovoří o sociotechnickém systému. (ibid.:1370)

V první části se autorky vymezují proti představě kolektivní produkce vědění. Připomínají kořeny Wikipedie u projektu Nupedia, jenž byl ovšem založen na práci několika málo expertů. Wikipedie se zrodila jako důsledek sporu zakladatelů Nupedie o to, zda by lidské vědění měla uspořádat spíš skupina expertů nebo množství amatérských přispěvatelů. A přestože se Wikipedie od počátku definovala jako „výtvor davů“, po prvních pět let její existence se na tvorbě jejího obsahu podílel jen velmi omezené množství lidí – 2 % registrovaných editorů vytvářelo 73,4 % změn (ibid.:1371). Obrat nastal až v roce 2006, kdy se do tvorby obsahu začala výrazněji zapojovat skutečně široká komunita.

Podle Niedererové a van Dijckové v tomto obratu sehrál zásadní roli vznik sofistikovaného řídicího systému, tedy změna v technickém uspořádání. Během prvních pěti let administrátoři Wikipedie vyvinuli striktní protokoly pro udělování povolení různým typům uživatelů, organizovaných hierarchicky podle toho, jaké operace smějí provádět. Tato hierarchická struktura vedla k odlišení uživatelských skupin – zatímco některé působí globálně (v rámci různých jazykových mutací Wikipeide), jiné fungují lokálně (ibid.:1372–1373). Zmiňované autorky Forteová, Lorco a Bruckmanová (2009) mluví o sociální kontrole a dosahování sociálního statusu jako jednom ze základních strukturujících mechanismů Wikipedie, Nidererová s van Dijckovou v této roli vidí spíše sociálně i technologicky podmíněnou protokolární kontrolu – úspěch Wikipedie není založen jen na kolektivní moudrosti přispěvatelů, ale i na její technické infrastruktuře (Niederer–van Dijck 2010:1373).

V další části textu revidují Niedererová a van Dijcková diskusi o přesnosti, relevanci a neutralitě obsahu Wikipedie. Citují vědecké experimenty zaměřené na schopnost Wikipedie opravovat chyby, jejichž společným závěrem je zjištění, že systém je poměrně rychle schopen detekovat a opravit chyby. Autorky však upozorňují, že tím, kdo chyby odhaluje, není ve většině případů komunita tvůrců (tedy nejsou to lidé), ale automatické roboty naprogramované na monitorování nestandardního chování uživatelů Wikipedie (ibid.:1374). Jako jeden z důležitých nástrojů umožňujících regulovat závadný obsah encyklopedie pak uvádějí WikiScanner, nástroj schopný detekovat anonymní přispěvatele. I v této oblasti tedy hraje zásadní roli dynamický systém správy obsahu a jeho protokoly (ibid.:1376).

Technické zázemí Wikipedie se ovšem nepodílí jen na organizaci komunity tvůrců a kontrole závadnosti obsahů – v systému funguje vedle administrativních robotů (mají za úkol především blokování nežádoucích obsahů) také řada robotů, jejichž úlohou je obsah přímo vytvářet (editující/spoluautorští roboti). Příkladem může být rambot, robot, který do Wikipedie přenáší obsah z veřejných databází. Rambot stál u vzniku desetitisíců článků o amerických státech a městech, pro něž převzal údaje z databází CIA World Factbook a US census. Přestože od doby vzniku prošly texty řadou úprav, jejich základní faktografická struktura zůstala stejná. Autorky si také všímají, že aktivita robotů je různá v závislosti na velikosti dané jazykové verze Wikipedie. Zatímco u Wikipedií s největším počtem článků je aktivita robotů menší, u specifických jazykových komunit tvoří i většinu editací. (ibid:1378;1381)

Přístup k Wikipedii jako k výsledku spolupráce lidí a robotů tak podle autorek přináší zajímavý a neočekávaný vhled do kulturně a lingvisticky rozdílného uspořádání tohoto globálního projektu (ibid.:1382) Zatímco paradigma nahlížející na Wikipedii jako na „moudrost davu“ má tendenci tyto rozdíly přisuzovat kulturním a jazykovým kořenům, z nichž vycházejí lidé podílející se na vytváření obsahů, paradigma politické ekonomie komunikace zdůrazňuje podíl technických a organizačních faktorů. Vysokou aktivitu robotů tak můžeme vnímat jako znak malých či ohrožených jazykových skupin (ibid.:1383).

Paradigma politické ekonomie komunikace a nová média
Text Niedererové a van Dijckové odpovídá kritickému pohledu politické ekonomie komunikace na vývoj nových médií. V jeho rámci se objevuje například dekonstrukce konceptu webu 2.0, který z hlediska politické ekonomie představuje ideologický nástroj, jež má uživatelům vykreslovat idealizované komunitní prostředí a přesvědčovat je o jejich emancipovaném postavení, aby tím zakryl skutečnou – totiž komerční, komodifikovanou – podstatu Internetu (Nieborg–Van Dijck 2009:870–871). Političtí ekonomové se často soustřeďují na technické prostředí nových médií a snaží se hledat jeho skryté vazby. Ve vývoji vědeckého poznání jde o přirozenou reakci – po deskriptivních a často optimistických reflexích nového prostředí přichází pohled z jiného úhlu, většího odstupu, pohled relativizující.

Niedererová s van Dijckovou se ve své analýze zaměřily právě na jeden z jinak poměrně opomíjených faktorů, totiž technické prostředí Wikipedie. Nutí nás změnit obvyklý způsob nahlížení na Wikipedii, a především oprostit se od komunitního étosu spojeného s nástupem webu 2.0 (viz Bruns 2008, Jenkins 2008). Přesto však autorky příliš nerozvíjejí, co tento pohled může pro další výzkum médií znamenat a jaké otázky bychom si měli do budoucna klást. Aspoň na některé se proto soustřeďme v závěru této práce:

1.  Jakým způsobem funguje interakce mezi automatickými systémy Wikipedie a lidmi? Jestliže struktura textů, jejichž základ vytvořili roboti, zůstává i po zásazích lidských editorů podobná, bylo by možné odhadnout, jak by Wikipedie vypadala bez těchto automatických zásahů?

2. Jak jsme uvedli v úvodu, Fallis (2008:1665) jako jeden z problémů wikipedistického obsahu vidí skutečnost, že jde o konstrukt, který nám jako lidskému společenství vytváří realitu, jakou ji chceme mít. Jaký vliv ovšem má na podobu a strukturu Wikipedie její technická stránka? Může například ovlivňovat, charakter hesel, jež lze v encyklopedii vyhledat? Nakolik technická stránka Wikipedie určuje propojení jednotlivých složek obsahu? Podílí se na propojení spíše automatické systémy nebo spíše uživatelé. Je možné v případě Wikipedie hovořit o folksonomii?

3. Niedererová s van Dijckovou relativizují myšlenku, že internetové prostředí umožňuje rozvoj malých nebo rozptýlených společenství (ať už národních nebo jazykových), protože Wikipediím malých jazykových skupin do značné míry pomáhají roboti. To nastoluje obecnější otázku potenciálu Internetu pro rozvoj (či rezistenci) marginalizovaných skupin.[3] Z pohledu politické ekonomie jsou možnosti Internetu mnohem omezenější než z pohledu technooptimistů.

4. Obstojí při pohledu do zákulisí fungování internetových projektů myšlenka rovné kolektivní a komunitní participace? Političtí ekonomové jsou zdrženliví, upozorňují, že participace zdaleka nemůže být rovná, protože socioekonomický původ a dovednosti uživatelů jsou různé (Nieborg–Van Dijck 2009:861–862). Niedererová a van Dijcková v případě komunity kolem Wikipedie upozorňují na její poměrně hierarchické uspořádání. Přestože přístup k editacím obsahu je otevřený, mezi uživateli existují rozdíly. Jak například ovlivňuje chod a podobu Wikipedie komunita zakladatelů? Opět jde o obecnější otázku, která se netýká jen Wikipedie – podobně se můžeme ptát, do jaké míry rozhoduje Mark Zuckerberg o podobě facebooku.

5. Niedererová s van Dijckovou (2010:1374) se sice jen okrajově věnují pravidlům tvorby obsahu, nicméně bezděčně přicházejí s dalšími významnými otázkami. Bylo by kupříkladu zajímavé zjistit (otázka zní, je-li to zjistitelné), jak jsou vynucována základní pravidla Wikipedie (ověřitelnost, žádný původní výzkum, neutrální pohled). Jakým způsobem konceptualizují tyto hodnoty programátoři automatických systémů? A liší se přístup robotů a lidských editorů? Mohla by pravidla Wikipedie být nastavena jinak?

Přístup politické ekonomie má pro uvažování o nových médiích zásadní význam už jen v tom, že se do hloubky a z jiné perspektivy zabývá problémy, jež se zdají být samozřejmé. Hledá příčinu toho, proč nová média fungují tak, jak fungují, a do jaké míry může být za existujícím stavem něčí (mocenský, ekonomický, politický) záměr. Podstatná je její role coby zpochybňovače současného stavu – existující uspořádání totiž nevidí jako jediné možné.


Literatura:
Bruns, A. (2008): Blogs, Wikipedia, Second Life, and Beyond. From Production to Produsage.  Vyd. 1. New York : Peter Lang, 418 s. ISBN 978-0-8204-8866-0.
Giles, J. (2005): Internet encyclopedias go head to head. Nature, Vol. 438, pp. 900–901.  Dostupný zde.
Fallis, D. (2008): Toward an Epistemiology of Wikipedia. In Journal of the American Society for Information Science and Technology, 59 (10), pp. 1662–1674.
Forte, A., Lorco, V., Bruckman, A. (2009): Decentralization in Wikipedia Governance. In Journal of Management Information Systems, 26 (1), pp. 49–72.
Jenkins, H. (2008): Convergence Culture: Where Old and New Media Collide. Vyd. 2. New York–London: New York University Press, 308 s. ISBN 0-8147-4281-5.
Lévy, P. (2001): Collective Intelligence. In Trend, D. (ed.): Reading Digital Culture. Vyd. 1. Maiden, Mass.: Blackwell, pp. 253–258. ISBN 0-631-22302-9.
Lim, S. (2009): How and Why Do College Students Use Wikipedia. In Journal of the American Society for Information Science and Technology, 60 (11), pp. 2189–2202. Dostupný zde.
McChesney, R. W. (2008): The Political Economy of Media: Enduring Issues, Emerging Dilemmas. Vyd. 1. New York : NY Monthly Review Foundation, 589 s. ISBN 978-1-5836-7162-7.
McQuail, D. (2009): Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 4. Praha : Portál, 640 s. ISBN 978-80-7367-574-5.
Nieborg, D., van Dijck, J. (2009): Wikinomics and its Discontent: A Critical Analysis of Web 2.0 Business Manifestos. In New Media & Society, 11 (5), pp. 855–874.
Niederer, S., van Dijck, J. (2010): Wisdom of the Crowd or Technicity of Content? Wikipedia as a Sociotechnical System. In New Media & Society, 12 (8), pp. 1368–1387. Dostupný zde.
Rosenzweig, R. (2006): Can History Be Open Source? Wikipedia and the Future of the Past. In Journal of American History, 93 (1), pp. 117–146. Dostupný zde.
Pfeil, U., Zaphiris, P., Ang, C. S. (2006). Cultural differences in collaborative authoring of Wikipedia. .Journal of Computer-Mediated Communication, 12 (1), pp. 88–113. Dostupný zde.


[1] Tedy otázka mediálních struktur, organizací, obsahů, publika a účinků (McQuail 2009:18–19).
[2] Nepochybně nejde o jediné možné rozdělení a našly by se výzkumy, které by šlo jen obtížně přiřadit k některé z kategorií (např. vliv Wikipedie na povahu lidského vědění), což je obecně problém všech kategorizací. Zároveň si uvědomujeme problematičnost rozdělení produkce a uživatelského přístupu, jelikož v prostředí nových médií je rozdíl mezi těmito oblastmi často nezřetelný. I tak má toto rozdělení pro naše účely opodstatnění.
[3] Bude také zajímavé sledovat, nakolik se tyto poměry v čase vyvíjejí. Například podle aktuálních statistik (údaje z http://stats.wikimedia.org/EN/BotActivityMatrix.htm, 4. 6. 2011) je celkové zastoupení editací provedených roboty stále přibližně stejné jako v době vzniku textu Niedererové a van Dijckové (v případě české Wikipedie se roboti na množství editací podílejí 39 %). Signifikantní změna tohoto poměru bude vypovídat o povaze Wikipedie. Bylo by například možné výrazný nárůst práce robotů vykládat jako „nasycení“ encyklopedie, tedy stav, kdy se přiblížíme limitu lidského poznání? Může takový stav vůbec nastat?

Žádné komentáře: