Autor

20. října 2011

Ke dni stromů

Tvoří dominanty krajiny, slouží jako orientační body, vysazovaly se pro vyznačení hranic nebo zpevnění hrází rybníků. Stromy měly pro člověka od nepaměti význam nejen jako zdroj dřeva, ale i jako kulturní památky nebo duchovní symboly. Častokrát se vysazovaly u příležitosti nějaké významné události – a s mnohými se proto pojí nejrůznější legendy. Stačí připomenout svatováclavský dub na Stochově, který podle pověsti zasadila babička sv. Václava Ludmila při jeho narození.

Úcta prokazovaná stromům nezmizela ani s příchodem moderní éry – ba naopak. Už od 19. století se v různých podobách v řadě zemí světa slavil Den stromů. S počátkem této tradice je spojováno jméno amerického novináře a politika Juliuse Sterlinga Mortona, který se rozhodl zvelebit veřejný prostor ve svém okolí, a začal proto od poloviny padesátých let vysazovat na různých místech státu Nebraska stromy. Na 10. dubna 1872 stanovil první Den stromů (Arbor Day), během něhož nechal ve spolupráci s řadou místních organizací vysadit po celé Nebrasce přes milion nových stromů! Tradice se postupně šířila, do roku 1920 ji přijaly všechny státy americké federace a rozšířila se i za hranice Ameriky. Nicméně podoba i datum oslav se v různých zemích lišily.

U nás se první „Stromové slavnosti“ v rozsáhlejší, organizované podobě objevily v roce 1906. Zapojovala se do nich řada měst, zpočátku vedle Prahy především Plzeň, Klatovy, Roudnice nad Labem či Příbram – později se přidávala další. Součástí oslav bývaly výsadby alejí, nových městských parků nebo sadů. Za Rakouska-Uherska však vedle toho byly Stromové slavnosti jednou z mnoha příležitostí, při nichž Češi demonstrovali svou nevoli k dožívajícímu mocnářství. I proto se vysazovaly především lípy – třeba hned v roce 1906 to byla známá Husova lípa pod Petřínem.

Svatováclavský dub

O popularitě svátku svědčí to, že za první republiky dokonce v den jeho konání nemusely děti do školy – zemská školní rada stanovila Stromové slavnosti jako den volna. Nešlo ovšem ani zdaleka jen o slavnosti samotné, celá akce měla i osvětový charakter. Populární byly například přednášky o výhodách pěstování ovocných stromů – zkušení sadaři je využívali k tomu, aby šířili nejnovější poznatky oboru na český venkov.

Po druhé světové válce ruku v ruce s útlumem činnosti okrašlovacích spolků tradice dne stromů zanikla. K jejímu obnovení došlo až v roce 2000, velký podíl na něm měl především populární botanik a spisovatel Václav Větvička a sochař Martin Patřičný. Od té doby se u nás Den stromů slaví pravidelně 20. října. Později se myšlenku svátku rozvinula Nadace Partnerství, když na stejný den stanovila vyhlášení celoroční ankety Strom roku – letos se koná už její desátý ročník a favority na zisk titulu jsou lípa z Janovic, dub z Terezina údolí v Novohradských horách a jihomoravský Skalický platan (v anketě je nicméně možné hlasovat až do 10. října).

Zdá se, že zájem o stromy, který má kořeny už v pravěkých náboženských rituálech, nemizí – a to je jedině dobře. Mimochodem, po vzoru České republiky určily jako Den stromů 20. říjen i okolní země Polsko a Slovensko, proto se dnes mluví o Středoevropském dni stromů.

Psáno pro Kamelot.

Žádné komentáře: