Autor

1. února 2012

Návrat života do buštěhradského zámku

Park kolem rozsáhlého buštěhradského zámku se zvolna mění. V rámci revitalizačních prací zmizely náletové dřeviny a dělníci opravují obvodové zdi. Samotná budova je zatím stále v žalostném stavu, má však před sebou nadějné vyhlídky. Do prvního patra západního křídla, které vlastní město Buštěhrad, by se zanedlouho měl nastěhovat městský úřad, zbylé tři čtvrtiny objektu (včetně parku) chce zrekonstruovat Středočeský kraj. Zámku, který svého času hostil svrženého francouzského krále Karla X., geologa Joachima Barranda či posledního rakousko-uherského císaře Karla, by se tak měl vrátit ztracený lesk.




Mezi místními obyvateli se rekonstrukce zámku těší velkému zájmu, svědčí o tom i vysoká návštěvnická účast na dni otevřených dveří 11. ledna, kdy měli lidé prvně možnost podívat se do míst budoucího sídla městského úřadu. Jenže právě na adresu oprav prvního patra západního křídla se často ozývala otázka, proč ještě není dokončena.


„Na jaře 2011 dodala firma provádějící rekonstrukci harmonogram, podle něhož tu nový městský úřad mohl být už na konci loňského roku. Současné vedení města ale svou nečinností celý proces brzdí. Bylo potřeba dopracovat některé projekty sítí a různé detaily, ale úřadu to trvá zbytečně dlouho,“ říká zastupitelka města Daniela Javorčeková, která se o osud zámku dlouhá léta výraznou měrou zasazuje. „Mysleli jsme, že den otevřených dveří proběhne už v hotových prostorách, několik měsíců jsou práce téměř hotové, ale nikam se to nehýbe. Přitom k dokončení by stačil zhruba měsíc.“


Barokní zámek nechala v roce 1699 vystavět Anna Marie velkovévodkyně Toskánská, na jeho přestavbách se v průběhu 18. století podíleli přední architekti jako Kilián Ignác Dientzenhofer nebo Anselmo Lurago. Počátkem 19. století přešel do vlastnictví rakouského císařského domu – právě díky tomu sem zavítala řada významných osobností své doby. Ve 20. století se tu vystřídala řada institucí, nejhůře se však na něm podepsala 90. léta – soukromý majitel chtěl ze zámku udělat hotel, místo toho ale areál dlouhá léta bez povšimnutí chátral.


V roce 2003 jej v havarijním stavu za 2,2 milionu korun koupilo město Buštěhrad, poměrně rychle se podařilo sehnat finance na nejnutnější opravy a rekonstrukci střechy. Doposud se do zámku investovalo 30 milionů korun, větší část (18 milionů) pokryly dotace hlavně z ministerstva kultury a od Středočeského kraje. Předloni se pak město dohodlo se Středočeským krajem o převedení třech čtvrtin zámku do jeho majetku – kraj zde chce s využitím evropských peněz vybudovat své reprezentační sídlo.


Městu tedy zůstalo západní křídlo, kde by postupem času vedle městského úřadu mělo být informační centrum s knihovnou, víceúčelový sál pro svatby a podobné akce, prostory pro buštěhradské spolky či základní uměleckou školu, případně i obchody. Prioritou je ale právě městský úřad. Ten totiž v současnosti sídlí v budově mateřské školy, která nutně potřebuje navýšit své kapacity.


Vedení města kritiku za zdržování prací odmítá. „Kolem zámku vznikají zbytečné třecí plochy,“ míní místostarosta Miroslav Oplt. „Pro nás je to klíčová věc, ale Buštěhrad není jenom zámek, potřebujeme komplexní řešení například pro infrastrukturu města. Na zámku se objevují některé nečekané věci, ale není to nic neřešitelného.“ Ke stěhování by podle něj mohlo dojít během tří až čtyř měsíců. Dodává ale, že je to jen velmi rezervovaný odhad.


„Chápu, že se sem možná úředníkům nechce, protože všude kolem je ještě staveniště,“ říká buštěhradský kronikář Jaroslav Pergl. „Městu by ale určitě pomohlo, kdyby se vše podařilo dokončit co nejdříve.“ Navazující rekonstrukce přízemí a druhého patra západního křídla pak budou záviset hlavně na získaných dotacích – a také koordinaci prací se Středočeským krajem.


V jeho části zámku by v budoucnu měly vzniknout byty, expozice a reprezentativní prostory kraje pro konání konferencí, výstav či plesů. Uvažuje se i o přestěhování Muzea Oty Pavla. Náklady kraj odhaduje na 200 milionů korun. Práce v zámeckém parku začaly už loni, momentálně probíhá výběrové řízení na dodavatele realizace rekonstrukčních prací. Kraj také připravuje žádost na dotaci z evropských fondů, s dokončením projektu počítá v druhé polovině roku 2013.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Pane Hájku,
díky za objektivní report, který citlivě, a přitom velmi konkrétně, označuje základní aspekty situace buštěhradského zámku. Zejména citace zastupitelů znázorňují dlouhotrvající poziční bitvu na buštěhradské radnici, která se samozřejmě projevuje i v postoji k jeho rekonstrukci.
Jiří Blesk z Buštěhradu